Rezidence Mikaelson

Už uběhl asi rok, vlastně snad i přes rok, co sem přijela Genevieve, která ovšem asi po týdnu odešla a stejně tak přibližně stejnou dobu je to od toho, co se jim znovu poodařilo oživit Kola a tentokrát už v jeho těle a ne nějakého čaroděje Caleba, čili je zase původní upír a ne slabý čaroděj. On osobně je raději, že je jeho bratr upírem a ne čarodějem, ani tenkrát, když Rebekah byla v těle čarodějky, tak se mu to úplně nezamlouvalo a nakonec jí donutil se zabít, aby se vrátila do svého původního a odolnějšího těla. Každopádně Kol se už pár dnů neukázal, beze slova zmizel, což ho také tak trochu irituje, kdyby třeba alespoň něco řekl, ale ne, on se prostě vůbec nezval. A další průser, který nastal je ten, že podle nějaké čarodějky mají on, Elijah a Rebekah padnout a to, že by tohle měl být poslední rok jeho života se mu příliš nezamlouvá. Přeci jen svůj život má až moc rád. Nyní se věnuje Hope, které jsou už přes 3 roky, vlastně téměř čtyři. Hayley totiž někam šla a upřímně, nezamlouvá se mu příliš, když se o ní stará někdo z její pochybný smečky, kterou prostě rád nemá.

Jeho klidné věnování se Hope naruší hlas, který doufal, že už nebude muset nikdy slyšet. Kdo jiný než Genevieve by to také mohl být. Povzdechne si, když jí tedy uslyší a vezme Hope a zamíří za jejím hlasem. Po chvíli jí už v plné své kráse uvidí. "Čemu vděčím za tvojí přítomnost, kterou jsem si rozhodně nevyžadoval?" Pronese možná s dávkou sarkasmu, ale opravdu jí neměl tu potřbu vidět, ne teď, když je jeho život ohrožen a klidně by mohla být ona ta, co by se ho pokusila zničit. Teď se mu vlastně nelíbí přítomnost nikoho nového ve městě. Přeci jenom, ať se dorazí přítel či nepřítel, může být dotyčný hrozbou. Ovšem co nejhorší na tom proroctví je, že jeden má být zničený právě rodinou. Rozhodl se tedy ve finále, že teď, ač by rád věřil svým sourozencům, je nejspolehlivější, důvěřvat jen sám sobě.

Tak hned mu bylo jasnější, kam jeho bratr zmizel. Šel hledat jí, že se on vůbec o ní jemu zmiňoval, když se jim ho podařilo oživit. [color=#FF0000]Tak za tebou Kol zmizel a ani se neobtěžoval zabučet, že někam jde./color] Podotkne. Jediné štěstí je, že na své sourozence už nedává takový pozor jako před pár staletími a nechává jim i větší volnost, protože jindy, by tohle viděl jako zradu a Kol by byl už nejspíše zase v rakvi na pár dalších let. Ale notak lásko, smrti jsem už unikl několikrát, nevidím jediný důvod, proč by tomu teď mělo být jinak. Odpoví jí a vyslechne si další část jejích keců, za který jí probodne vražedným pohledem. Skončilas? Vzhledem k tomu, že už Hope umí poměrně dobře mluvit a i lecco pochytí z rozhovorů jiných, upřímně doufá, že si nedala dohromady fakt, že její táta má dle všeho umřít. Naštěstí se ani zatím nějak neozvývala. Přežil jsem i horší věci, pochybuju, že se to proroctví vyplní. Hope si začne vyžadovat, že chce pustit na zem a tak teda i tak učiní.

Pořád stejně otravná a koledující si o přes držku. Podotkne také, ať se teda neřekne. V tu se objeví už i Kol. Ale notaak, vlastně bych se nedivil, kdyby jsi jim pomohla mě zničit, ať bych se k tobě choval sebevíc mileji, jen jakmile najdeš způsob, jak si zachránit zadek, bude ti můj život ukradený. Odvětí a podívá se za těma dvěma. Jak se zdá, bude si muset nejspíše zvyknout na její přítomnost, protože Kol si jí sem očividně nastěhoval a to si myslel, že to už snad horší být nemůže, očividně se spletl.